ROZHOVOR: MUDr. Jiří Bílek, prezident Komory TČM

Před nedávnem vyšly prováděcí předpisy k zákonu o zdravotních službách z roku 2012 a státní správa jej začala aplikovat. Co Komora podniká v reakci na tento zákon a hlavně na to, co se začalo dít v praxi?

Komora si uvědomuje závažnost situace pro praktiky TČM, pro jedince, kteří si zvolili TČM jako svoji profesi, věnovali svému studiu mnoho let a dále se postgraduálně vzdělávají. A Komora TČM chce tyto lidi, kteří chtějí profesionálně vykonávat praxi, chránit. Tuto ochranu však nelze uskutečnit bez změny současné legislativy a proto je odpovědí Komory ještě intenzivnější lobbing a další akce na podporu našich dlouhodobých cílů. TČM je navíc v ještě složitější situaci než jiné metody CAM (mezinárodně užívaná zkratka pro obory komplementární a alternativní medicíny, Complementary and Alternative Medicine, pozn. red.) i proto, že akupunktura je speciálně ošetřena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, která stanovuje, že ji mohou provádět jen lékaři za jasně stanovených podmínek. Ve většině evropských zemí tomu tak není. Komora vypracovala právní analýzu současné legislativní situace, která bohužel není příliš příznivá. Komora je připravena nabídnout podporu pro naše členy, kteří by se na základě stávajících zákonů ocitli v nouzi. To se zatím nestalo.

 

 

Jaké další konkrétní kroky Komora podniká?

 

Je zřejmé, že pokud mají být praktici TČM uznávánispolečností, je třeba, aby jejich vzdělání bylo kvalitnía adekvátní. Je potřeba též prokázat, že jsou schopni praxe,která je pro pacienta prospěšná a zejména bezpečná.V žádných zemích, kde je praxe TČM právně ošetřena, se vzdělání praktiků neobejde bez adekvátního vzdělánív západní medicíně. Na druhou stranu ale také víme, že abymohla být TČM praktikována kvalitně, je třeba klást důrazprimárně na vzdělání ve vlastním oboru, nikoliv v oborujiném, byť medicínském. Proto hledáme kompromis, kterýpraktikům zajistí oba typy vzdělání s důrazem na zaměření na TČM. Čerpáme inspiraci ze zahraničí, ze zemí, kde už to funguje. Proto také akreditační řád Komory vycházíz kritérií, jež vznikla z konsenzu na evropské úrovni.Koncem listopadu jsme se v tomto ohledu také obrátili otevřeným dopisem na ministry zdravotnictví, školství,práce a spravedlnosti a na poslance zdravotních výborů Sněmovny i Senátu, aby s námi začali jednat na odborné úrovni o podmínkách, za jakých by byli praktici TČM přijatelní pro výkon praxe v oboru komplementární medicíny. Přílohou dopisu je i petice na podporu TČM v ČR,pod níž jsme zatím získali přibližně 2,5 tisíce podpisů. Tonení málo a všem, kdo sběrem podpisů přispěli, bychomrádi poděkovali. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že podpora ze strany veřejnosti je výrazně vyšší, a proto bych rád vyzval k nové vlně sbírání podpisů. Jelikož právně uznatelné jsou jen podpisy reálné, je třeba je získat na archy, které jsou ke stažení na webu Komory (www.komoratcm.cz), případně v kanceláři ve Vyšehradské ulici.

 

Jakou úroveň vzdělání v západní medicíně by tedy praktici měli mít podle názoru Komory TČM?

 

Náš názor je konzistentní již od vzniku Komorya vychází také z mezinárodních kritériíETCMA (Evropská asociace TČM, www.etcma.org).Je to ale samozřejmě jen náš vstup do jednání.Teprve se ukáže, co druhá strana, tj. zástupci státnísprávy a zákonodárci, budou považovat za adekvátní.My navrhujeme, aby to bylo vzdělání na bakalářské úrovni,tj. vyšší odborné vzdělání, které je dnes povinné i prozdravotní sestry. Nicméně chtěli bychom dosáhnout toho,aby se nejednalo o vzdělání pro zdravotní sestry, nýbržo curriculum ušité na míru praxi TČM, potažmo i ostatních oborů CAM. Ideálem je bakalářské absolutorium naněkteré ze stávajících lékařských fakult, případně na jinéjiž zavedené vzdělávací instituci.

 

A jednáte zatím pouze se státní správou, nebo běží paralelně jednání také se školami, které by toto vzdělání mohly nabídnout?

 

Dosud se vzdělávacími institucemi jednaly pouze školy TČM, neboť břímě vzdělávání leží primárně na jejichbedrech. Tato jednání však zatím, pokud vím, nevedla ke konkrétním výstupům a školy TČM nadále vzdělávají v západní medicíně vlastními kapacitami. Myslím si, že ochota oslovených institucí bude větší, pokud budeme mít politickou podporu a pokud bude společně jednat více organizací dohromady jak v rámci TČM, tak v celém okruhu CAM. Problémemu nás je však to, že mnohé obory CAM zatím nemají podobnou nezávislou stavovskou organizaci, jako je naše Komora a tudíž je obtížné hledat společný hlas. I proto jsme se rozhodli obrátit se na vládu a parlament již nyní za oborTČM. Zároveň ale navazujeme kontakty s existujícími subjekty oborů CAM.Nedávno jsme měli schůzku s představitelem jedné homeopatické školy. Shodli jsme se, že pokud se homeopatům podaří nalézt na jejich poli vůli pro jednotný postup, budeme následně hledat průnik našich priorit a zájmůa společnými silami pak budeme jednat s úřady o změně legislativy. Vnejbližší době proběhne i jednání se zástupci shiatsu.

 

Zdá se, že společnou prioritou by mohlo být například ono vzdělánív západní medicíně…

 

Zatím se to nabízí jako první společná priorita a doufám, že jich v budoucnu najdeme více. Rádi bychom dospěli například k modelu, který fungujev Německu. Tam existuje profese tzv. Heilpraktiker (Praktik zdraví). Ti mají předepsané penzum vzdělání v západní medicíně, které státu garantujebezpečnost provádění praxe a schopnost zapojit se do systému péčeo zdraví. Po složení zkoušek ze západní medicíny se dále věnují studiu TČM,homeopatie nebo jiných oborů CAM. Je to pro nás vzor, neboť funguje-li tov Německu, s nímž máme tradičně hodně společného, pokud jde o vzdělávací systém, jsme přesvědčeni, že by to mohlo fungovat i u nás.

 

Pro každý obor musí být nějaký regulátor. Vzala na sebe tuto roli Komora TČM?

 

My jsme na regulaci TČM připraveni a samoregulace je naším cílem.Nemyslíme si však, že by mohl vzniknout zákon speciálně pro TČM, na tojsme doposud příliš malá zájmová skupina. Proto hledáme další partneryv oblasti CAM. Jsme přesvědčeni, že je výhodnější postupovat koordinovaně v rámci širší skupiny. Cílem Komory TČM je dosáhnout stavu, jaký je například ve Velké Británii,kde požadavky Britské akupunkturní rady (British Acupuncture Council, BAcC) na primární vzdělání, vykonávání praxe i celoživotní vzdělávání jsou natolik náročné a kvalitní, že stát uznal tuto společnost jako garanta profese a o další regulaci se již nestará. Takže splnění požadavků BAcC a členství v této organizaci jsou pro stát dostatečnou garancí pro vykonávání praxe.A Britská akupunkturní společnost je jak regulátorem vzdělávání skrzesvůj akreditační proces vzdělávacích programů, tak i regulátorem praxea organizátorem celoživotního vzdělávání. Také například nabízí svýmčlenům profesní pojištění.

 

Tady se dostáváme k právní ochraně praktiků…

 

I my jsme se snažili zajistit našim členům profesní pojištění, nicméně námi oslovené pojišťovny shodně reagovaly, že můžou pojistit lékaře, nikoli však praktiky oboru, který právně neexistuje. Zde máme zatím bohužel beze změny legislativy svázané ruce.

 

Existuje někde organizace, která by byla společná pro všechny obory komplementární medicíny (CAM)?

 

Komora vychází z modelu, který existuje na evropské úrovni. Když se totižETCMA snažila vstoupit do jednání s DG SANCO (Generální ředitelství prozdraví a ochranu spotřebitele), bylo jim naznačeno,že se mají představitelé organizací zastupující oboryCAM nejdříve domluvit mezi sebou a jednat paks nimi jednotně. Proto vznikla skupina EUROCAM(www.cam-europe.eu), kterou tvoří zástupcinadnárodních asociací, lékařských i nelékařských, aspolečně vytvářejí strategii pro jednání s Evropskoukomisí. DG SANCO je vlastně cosi jako ministerstvo zdravotnictví Evropské komise. Na webu EUROCAM lze najít všechny modality komplementární a alternativní medicíny a také zajímaváčísla, například, že v EU je přibližně 145 tisíc lékařů vzdělaných a praktikujících některý z oborů CAM a 160tisíc praktiků-nelékařů. To je obrovské číslo, jež nelze legislativně ignorovat.

Komora TČM považuje koordinaci svého snažení s procesy na evropské úrovni za svoji prioritu. Proto jsme řádným a aktivním členem ETCMA (a potažmoi EUROCAM) a naše standardy stavíme v souladu s těmi evropskými. Osobně jsem přesvědčen, ženaše evropské zasíťování a mezinárodní podpora budou jedním z hlavních podpůrných argumentů projednání se zákonodárci i se státní správou ČR. Už odpočátku svého mandátu v těchto intencích jednám a letos jsem navíc přijal nabídku na kandidaturu do představenstva ETCMA. V únoru jsem byl na valné hromadě ve francouzském Nice zvolen a mám na starosti komisi pro výzkum. Již nyní vidím ve své práci pro představenstvo ETCMA výhodu pro celou naši komunitu TČM. Jednak v tom, že máme informace “z první ruky” o tom, co se na mezinárodní úrovni děje, a také v možnosti přímo jednat o podpoře pro naše snahy změnit existující právní vakuum. Nevýhodou samozřejmě je, že mi to přineslo obrovské penzum další práce, které v současné době vyplňuje téměř veškerý můj volný čas. Velmi bych proto uvítal aktivnější zapojení našich členů do činností Komory. Jsem si vědom, že Komora se potýká při svých snahách s nedostatkem zdrojů, a to nejen finančních, ale především lidských.

 

Když jsi teď členem představenstva ETCMA, budeš mít čas se věnovat práci v Komoře TČM? Pomýšlíš například na to, že bys znovu kandidoval na funkci prezidenta KTČM?

 

Když jsem probíral s naším představenstvem, jestli mám přijmout nabídku ETCMA, podmiňoval jsem to tím, že mi bude alespoň částečně uleveno od povinností, které mám vůči naší Komoře. Musím konstatovat, že se tak zatím bohužel nestalo. Nicméně existenci Komory coby nezávislého profesního hlasu, jenž zastřešuje celý obor TČM, považuji za klíčový předpoklad pro možnost dalšího rozvoje, a proto nehodlám hodit flintu do žita dříve, než si budu jist kontinuitou existence a priorit Komory. Pokud se najde protikandidát, který bude mít dostatečně kvalitní vizi a dostatečnou motivaci věnovat Komoře svůj osobní čas a energii, samozřejmě to uvítám. Nadále bych se věnoval síťování a mezinárodnímu přesahu, jenž, jak jsem zmínil, považuji za důležitý. Pokud se však žádný protikandidát nenajde, je jasné, že to potáhnu dál. Za tu dobu, co stojím v čele Komory, mi přirostla k srdci a cítím se s ní propojený. Na druhou stranu vidím sám sebe spíše jako klinického praktika a učitele než jako politika. Mým cílem je nejpozději do konce následujícího volebního období nalézt či vychovat svého nástupce. Nerad bych, aby to vyznělo příliš pateticky, ale práci v Komoře dělám z lásky k TČM, nikoli kvůli sobě a svým ambicím. Osobně jsem chráněn svým lékařským kurzem akupunktury a svým lékařským titulem. Jde mi však o to, aby čínská medicína byla u nás na úrovni, byla dostupná všem, komu může pomoci, aby ji praktikovali profesionálové v oboru, aby školy TČM a vzdělání, které poskytují, byly akreditované. Aby se do těchto škol hlásili mladí lidé, kteří jsou motivovaní a perspektivní, kteří tento obor vystudují a budou jej dále posouvat.

 

Ale oni právě musí vidět jasnou perspektivu. Musí vidět, že to je existující obor, který mohou bez obav praktikovat…

 

Jistě. Je to v současné době bohužel začarovaný kruh, který může přetnout jen změna legislativy. Nicméně i nyní vidím, že ze škol vychází množství motivovaných a vzdělaných lidí a v právě nich vidím naději a budoucnost oboru. Jsou ochotni nést riziko a investovat do svého růstu i do své praxe navzdory právnímu vakuu. Na rozdíl od států, kde je již TČM etablovaná, je její praxe v Evropě mnohem více osobním než kariérním rozhodnutím. Vzděláváme se a praktikujeme TČM proto, že tomu oboru věříme, máme ho rádi a vidíme jeho přínos pro naše pacienty.  Opět zde zopakuji to, co jsem prohlašoval již mnohokrát: Pokud chceme, aby se něco změnilo, musíme to udělat my. Nikdo jiný to za nás neudělá. Samozřejmě, že tíha konání leží na Komoře, ale Komora není mechanismus, který by fungoval sám o sobě. Potřebuje lidi, kteří ji tvoří a jsou ochotni i schopni se na té změně aktivně podílet.

V souvislosti s tím bych chtěl pozvat členy i nečleny Komory na valnou hromadu, která se bude konat 21. února. Bude to valná hromada volební a já bych chtěl vyzvat všechny, kterým není vývoj oboru TČM lhostejný,kteří mají nějakou vizi, již by chtěli v Komoře prosadit, aby se ještě před valnou hromadou obrátili na představenstvo Komory (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )a kandidovali na některou z pozic v představenstvu. Uvítám i protikandidáta na pozici prezidenta. Vím, že činnost Komory by mohla být mnohem dynamičtější než doposud je, k tomu však potřebujeme více lidských zdrojů. To znamená více schopných a motivovaných lidí (ať už praktiků nebo studentů), kteří nejen přijdou s nápadem či návrhem, ale budou schopni realizovat projekt, za nějž převezmou zodpovědnost, a dodají adekvátní výstup.

 

Členové často argumentují, že platí Komoře poměrně vysoké příspěvky, a mají pocit, že tím se na jejím chodu dostatečně podílejí.

 

Mnohokrát jsem opakovaně slyšel, že členské příspěvky jsou astronomicky vysoké. Z hlediska jednotlivce určitě vysoké jsou, ale z hlediska provozu organizace se nejedná o částku nijak velkou. My za rok vybereme 150 až 200 tisíc korun. K těm penězům se snažíme chovat maximálně zodpovědně, takže je zbytečně neutrácíme a financujeme jen nejnutnější organizační chod. Jednoduchou matematikou je snadné zjistit, že příspěvky zdaleka nestačí na to, abychom si na práci najímali profesionály. Kromě velmi skromně placené sekretářky, redaktorky a grafika Ženšenu všichni pro Komoru pracují na dobrovolné bázi ve svém volném čase. Navíc doposud využíváme nestandardní velkorysé nabídky zázemí kanceláře Mirka Krutiny. V Komoře též existuje institut žádosti o individuální snížení příspěvků odhlasovaný na valné hromadě, jenž byl doposud využit jen minimálně.

 

Uvědomujeme si, že pokud se situace změní a my budeme moci nabídnout za činnost v Komoře nějaké peníze, bude všechno jinak. K tomu se pojí moje druhá výzva: pokud byste věděli o nějakém sponzorovi, který by byl ochotný podpořit činnost Komory TČM, případně některý z jejích projektů, podobnou podporu více než uvítáme. Dovolím si v této souvislosti parafrázi výroku amerického prezidenta: “Neměli bychom se jen ptát, co Komora může udělat pro mě, ale především co já mohu udělat pro Komoru a potažmo pro celý obor TČM.” Zatím nejsme zdaleka na úrovni vlivných a bohatých asociací, jako jsou například britská, německá nebo nizozemská. Z osobních hovorů vím, že i oni začínali stejně jako my a jen díky společnému úsilí se postupně vypracovali. Taková je realita, a čím více lidí si to uvědomí, tím rychleji se dostaneme ke kýženému cíli.

 

Krátce po valné hromadě Komory TČM se v Praze uskuteční také valná hromada ETCMA…

 

Ano, čtrnáct dní po naší valné hromadě, od 5. do 7. 3.2015 proběhne valná hromada ETCMA, kam přijedou reprezentanti 21 členských asociací, a budou tam i zástupci oněch zmíněných zvučných organizací, reprezentujících tisíce praktiků. Konání takto významné akce v Praze považuji za jeden z úspěšných výsledků naší evropské integrace.

 

Bude toto setkání alespoň zčásti otevřené pro naše členy, případně zájemce z řad veřejnosti?

 

Valná hromada ETCMA je ze své podstaty otevřená jen pro reprezentanty členských asociací, neboť tam budou probíhat hlavně jednání týkající se samotné organizace a jejího směřování. Součástí valné hromady bude také workshop, kde budou jednotlivé asociace prezentovat aktuální situaci vzdělání a praxe TČM v jednotlivých zemích Evropy. Záměrem je poukázat na hlavní překážky a výzvy v jednotlivých zemích, aby k nim evropská asociace mohla zaujmout stanovisko a podpořit své členy. Naše současná zákonná úprava patří mezi překážky zásadní. Druhým cílem workshopu je najít v zemích z pohledu praxe TČM rozvinutějších osvědčené modely, jež mohou být aplikovány i jinde v rámci EU. Jsem autorem konceptu i garantem tohoto workshopu a osobně si od zlepšení vzájemné informovanosti a koordinace společných kroků hodně slibuji.

Nicméně zpět k dané otázce: V pátek 6. 3. 2015 plánujemev Michnově paláci na Malé Straně otevřené setkání, kam bychom rádi pozvali všechny naše členy a příznivce. Budou se tam moci setkat s reprezentanty ostatních evropských asociací a seznámit se s ETCMA, jejíž jsme součástí.

Zároveň na tuto akci zveme představitele politické reprezentace, aby se naopak oni mohli seznámit s našimi členy a viděli naše napojení na mezinárodní struktury. Chceme se představit jako hrdá organizace sdružující vzdělané praktiky a motivované studenty, která je integrovaná do mezinárodních struktur a je plnohodnotným důvěryhodným partnerem pro jednání.

 

Zatím jsme zmínili jen spolupráci na evropské úrovni, ale objevily se i informace o spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací .

 

Ano, ukazuje se, že trend rozvoje tradičních metod léčení je globální. WHO(World Health Organization, Světová zdravotnická organizace) na konci loňského roku vydala strategický dokument “WHO Traditional Medicine Strategy 2014 - 2023”, neboli Strategie pro rozvoj tradičních léčebných metod pro roky 2014 – 2023. Je to sedmdesátistránkový dokument, jenž shrnuje globální význam tradičních metod léčení a nabádá vlády členských států,aby učinily konkrétní kroky k začlenění těchto metod do svých systémů péče o zdraví. Ty kroky jsou konkrétně specifikovány a měly by spočívat především v zajištění kvalitního vzdělání pro profesionály ve svém oboru a v racionální regulaci, která by zajistila bezpečnou praxi. Tento dokument je k dispozici na webu WHO (http://www.who.int/medicines/publications/traditional/trm_strategy14_23/en/ ) v šesti jazykových verzích. Originální anglické vydáníi český překlad je k dispozici v kanceláři Komory. Obsah této strategie WHO je zcela v souladu s naším snažením a budeme ho aktivně používat při našich jednáních.

 

TČM je pro WHO také pilotním projektem pro začlenění diagnóz tradičních medicín do mezinárodní klasifikace chorob, konkrétně do její 11. revize (ICD- 11, International Classificationof Diseases 11th Revision), což je oficiální seznam uznávaných nemocí. Na základě systémů Japonska, Koreje a Číny byl vytvořen seznam patologických obrazů TČM, které dostaly svůj kód podobně jako zánětlivá, nádorová či jiná onemocnění, jak je chápe západní medicína. Ve stejném vydání této klasifikace, kterou by měla valná hromada WHO schvalovat v roce 2017, bude mít svoje kódové označení například stoupání jaterního jangu stejně tak, jako třeba nádory plic nebo psychiatrické diagnózy. Pokud se toto povede, věříme, že to výrazně podpoří naši vyjednávací pozici. ETCMA je na evropské úrovni partnerem pro testování této mezinárodní klasifikace v praxi a i my bychom se rádi aktivně zapojili. Nabídl jsem naše kapacity pro to, aby v Praze vzniklo regionální testovací centrum, neboť WHO má zájem o zpětnou vazbu z praxe nejen v zemích z pohledu TČM rozvinutých, ale i v těch rozvojových. Zatím je to v jednání, uvidíme, zda budeme schopni dostát požadovaným předpokladům.

 

Které země se řadí k těm rozvinutým z pohledu TČM a proč?

 

Zmiňoval-li jsem z pohledu TČM rozvinuté státy, neměl jsem na mysli jen země asijského regionu, ale též například Austrálii, kde mají praktici TČM již dva roky federální registraci a pak samozřejmě USA. Tam nejenže existují univerzitní vzdělávací i výzkumné programy a federální licence na praxi TČM, ale už i některé nemocnice západní medicíny nabízejí svým pacientům odvary z bylin podle starých čínských receptur. Navíc státy jako Kalifornie nebo Nové Mexiko uznávají TČM jako součást primární zdravotnické péče, jelikož je to efektivní, ekonomicky výhodné a pro pacienty přínosné. Jak je vidět, máme vzory, které můžeme následovat. Máme i partnery, s nimiž jsme na jedné lodi. Nejdříve však musíme přesvědčit naší vlastní kvalitou státní správu, že jsme stejně dobří a pro pacienty přínosní jako Australané nebo Američani. V tomto úsilí bude Komora i nadále pokračovat.

 

Autor:

Nina Fibigerová
Šefredaktorka časopisu Ženšen, který vydává Komora TČM